Filmy a seriály Online

No, hádám, že člověk se má pořád co učit. Začalo to celkem nevinně – předpremiérou nového Star Treku. Měla jsem zrovna čas a horší než předchozí ST film Nemesis už to být prostě nemůže, tak proč si nezavzpomínat na stará dobrá Trekkies léta?

Už začátek akce byl rozhodně zajímavější než jakékoliv běžné promítání – shlukovali se fanoušci v kostýmech „co dům dal“, takže zdaleka nezůstalo jen u Star Treku. K vidění byl Babylon 5, Galaxy Quest, Červený trpaslík, Star Wars a další a další. A taky Klingoni a Romulani a Vulkánci a Orionky a kdoví jaká další pakáž kvadrantu Alfa.

Když se všichni konečně nacpali do sálů a rozjel se film, původní skepticismus vystřídalo čisté nadšení. Co chvíli se ozývaly výbuchy smíchu nebo nadšené povykování. Nový Star Trek byl prostě fantastický, bylo to vtipné, zajímavé, pochopitelné pro nováčky a neiritující pro ostřílené Trekkies. Sice bych hooodně seškrtala lacině patetické scény a pár nesmyslných honiček, ale celkově to byl nářez. A poprvé v životě jsem v kině tleskala. Připadala jsem si sice trochu jak blbec, ale fakt jsem tleskala. Wow.

Ale proč to tu tak pitvám? Protože jsem v neskonalém nadšení šla za dva dny znovu, s člověkem tajemnými novými světy nepolíbeným. A hádejte co – zázrak se nekonal. Film nebyl špatný, pořád jsem se celkem bavila, ale najednou to nějak nemělo šťávu. Obecenstvo tupě čučelo, půlce vtipů se nikdo nesmál, u šokujících scén nebylo slyšet žádné „eehhh?“ ani „aaach…“ atmosféra nula nula nic a po skončení jsem byla leda hrozně zklamaná. A nebylo to tím, že jsem film už viděla, ale čistě jenom prostředím. Změna až neuvěřitelná.

A tak jsem se přestala podivovat předpremiérám a nadšeně na ně chodím. A je to úplně jiný zážitek, i když se člověk nevyspí. Jestli nevěříte, zkuste to taky! :o)